Budíček máme v 7, vstáváme v 9, na snídani máme zbytek těstovin od večera a Alča si dává vločky. Máme naplánováno zůstat ještě jednu noc a podniknout výlet na Trolltungu. Nechali jsme stan v kempu a vyrazili autem na Buer, za kempem doprava podél jezera po šotolinové cestě.
Buer a ledovec za ním
Buer je seskupení asi čtyř stodol a tří domů. Dojeli jsme na parkoviště k bráně, za kterou už se jet nedá. Vyrazili jsme k ledovci. Cesta vede nejdřív lesem, potom keříky a potom podél ledovcové řeky kterou je potřeba několikrát překonat. Ale jsou tam mostky. Místy je cesta doplněna lanem, pro bezpečnější chůzi (za vlhka to musí být na kamenech veselé). Rozhodně je lepší jít v pohorkách. Až k ledovci se dostat nedá, protože je potřeba zdolat divokou vodu a průvodci tam mají lana a mostky, ale všechno na úvazky.
Cestou k ledovci
My pod ledovcem klepem kosu v bundě, místní dorazili v tričku a kraťasech. Zdrželi jsme se asi hodinu a pozorovali jednu skupinu, která se vydávala s průvodcem na ledovec. Překonat tu řeku jim trvalo přes hodinu. Na cestě zpátky vykouklo sluníčko, tak bylo teplo i nám. Až na cestě zpátky jsme skoro dole potkali konečně správné turisty – v žabkách.
Na cestě zpátky jsme se zastavili v Oddě a prolezli obchody, jsou otevřené většinou do osmi (Rimi do devíti). V íčku jsme si vzali mapu s cestou k Trolltunze, tak snad bude hezky.
Pohled do údolí
V Rimi jsme si koupili výborný grahamový chleba za 19,40 NOK a 5-zrnný (taky výborný) za 25,70 NOK.
Honza pod ledovcem
- Kontrola květeny (a samozřejmě i kamenů)
Kemp Odda - perfektní a suché místo